cena nemovitosti, zjištěná podle platného cenového předpisu MF ČR.

od 1. srpna 1998 nahrazen širším pojmem společné jmění manželů (SJM).

mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, územní celek se stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným označením, který vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území. Číslice 1 = příslušnost ke klimatickému regionu; 2 a 3 = příslušnost k určité hlavní půdní jednotce; 4 = kombinace svažitosti pozemku a jeho orientace ke světovým stranám; 5 = kombinace hloubky a tvarovosti půdního profilu.

nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která musí mít nejméně dva uzavřené samostatné užitkové prostory (s výjimkou hal), je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Za budovu lze rozhodnutím vlastníka považovat také sekce se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.

budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční. U typu budovy, kde se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.

místnost nebo soubor místností splňující svým stavebním, technickým a funkčním uspořádáním požadavky na trvalé bydlení, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k bydlení.

místnost nebo soubor místností určených v souladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

byt vyčleněný jako jednotka podle zák. č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, která je zapsaná v katastru nemovitostí.

používá se v pojišťovnictví u starších staveb. Cena nemovitosti stanovena v závislosti na cenách za m3 v dané lokalitě, která se snižuje každé období o koeficient opotřebení stavby (pro banku nevyhovující).

číslo, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k občasnému bydlení a nejsou označeny popisným číslem (zahradní domky, rekreační objekty apod.).

číslo domu usnadňující orientaci v ulici apod. (modré číslo).

je číslo, kterým je označena parcela v katastrálním území. Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla a z čísla poddělení. Parcely se v každém katastrálním území označují čísly buď ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.

číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova trvalého charakteru, která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným (červené číslo).

jako developerský projekt je označována výstavba nových budov, nejčastěji bytových domů, kanceláří či nákupních center

dvoustranná dohoda mezi převodcem a nabyvatelem o tom, že převodce na nabyvatele převádí své členství a podíl v družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu ke konkrétnímu bytu a nabyvatel toto přijímá a za jakých podmínek se toto děje, tj. je zde uvedena cena za převod a podrobně popsán způsob jak se tato částka skládá a vyplácí, kdy bude předán byt, že dluhy do dne předání bytu platí převodce atd.

dvoustranná dohoda mezi převodcem a nabyvatelem o tom, že převodce na nabyvatele převádí své členství a podíl v družstvu, se kterým je spojeno právo nájmu ke konkrétnímu bytu a nabyvatel toto přijímá; v této dohodě je obsaženo pouze prohlášení obou stran, že jsou finančně vyrovnány a neuplatní v budoucnu mezi sebou další nároky (není zde uvedena cena, protože tato dohoda zůstává uložena na družstvu). Platná je okamžikem podpisu obou stran, účinná až po předložení družstvu, které předložení potvrdí razítkem družstva a podpisem přebírající osoby za družstvo nebo převzetím doporučeného dopisu s těmito dohodami)

veřejný prodej, při němž se nabízí věc ke koupi většímu počtu osob. Tato věc je prodána udělením příklepu tomu, kdo nabídne více, jestliže se součastně zaváže, že splní podmínky pro tento prodej stanovené.

je prováděna na návrh vlastníka předmětu dražby (movité, nemovité věci atd.). Vlastníkem může být o oprávněná osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit na základě zmocnění podle zvláštního právního předpisu, takže navrhovatelem dražby může být i likvidátor nebo správce konkursní podstaty.

je prováděna na návrh dražebního věřitele. Dražebními věřiteli jsou dle zákona věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, omezením převodu nemovitostí nebo právem zadržovacím. Dražba je prováděna i v případě, že pohledávka dražebního věřitele není potvrzena pravomocným soudním rozhodnutím.

podmínkou účasti dražby je složení peněžních prostředků nebo bankovní záruky, jejíž výši a termín, do kterého musí být složena dražebníkovi, stanoví dražební vyhláška. Nevydraží-li účastník dražby předmět dražby, je dražebník povinen dražební jistotu bez zbytečného odkladu vrátit účastníkovi.

vyhláška, na základě které dražebník vyhlásí konání dražby, v níž je uvedeno kdo je dražebníkem, datum a místo konání dražby, popis předmětu dražby, o jakou dražbu se jedná, datum a místo konání prohlídek, nejnižší podání, minimální příhoz, výši, způsob uhrazení ceny dosažené vydražením, lhůtu pro složení dražební jistoty, podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli.

dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v živnostenským rejstříku, právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nebo také příslušný orgán státní správy.

zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy, zahrady, orné půdy, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty (louky a pastviny), zemědělské pozemky, lesní pozemky, vodní plochy.

byt, který je ve vlastnictví družstva, ke kterému má člen družstva v rámci práv a povinností spojených s členstvím v družstvu právo nájmu.

držitel je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Viz §129 Obč. zákona.

budova, která je na základě prohlášení vlastníka domu rozčleněna na samostatné bytové a nebytové jednotky podle zák. č. 72/1994 Sb (zákon o vlastnictví bytů), kde jsou vyčleněny společné části domu a určen spoluvlastnický podíl vlastníků jednotek na společných částech domu, pozemku, střechy popř. výtahu. Bytové a nebytové jednotky jsou samostatně vedeny na listu vlastnictví.

soupis a popis vybraných nemovitostí používaný před katastrálním zákonem, který se vedl v letech 1964-1992 dle zákona č. 22/1964 Sb. Nemovitosti byly geometricky zobrazeny na pozemkových mapách.

je souhrnné označení pro nezastavěnou část obce nacházející se mimo intravilán, resp. nezastavěnou část jejího katastrálního území. Do extravilánu se většinou počítají i osamělé budovy mimo intravilán. Extravilán obvykle vytváří souvislý pás kolem intravilánu a bývá také plošně větší. Vnější hranicí extravilánu bývá katastrální hranice dané obce. Do extravilánu zpravidla patří lesy, pole, louky, pastviny atd. Termín „extravilán“ je používán zejména v architektuře, geodézii a územním plánování.

Fond oprav je tvořen měsíčně vlastníky bytových jednotek, a to příspěvky dle výše podílu vlastníka bytové jednotky na společných prostorách domu. Tato výše podílu je uvedena jednak v Prohlášení vlastníka a jednak ve výpisu Listu vlastnictví místně příslušného Katastrálního úřadu. Zpravidla se fond oprav tvoří dle celkové plochy dané bytové jednotky, neboť i výše uvedený podíl je sestaven dle tohoto ukazatele. Fond oprav je určen k údržbě a opravám společných částí domu, většinou jsou z něj hrazeny i jiné poplatky, jako např. daně z nemovitosti, pojištění budov a jiné poplatky, jejichž podíl nebo rozúčtování je prováděno stejným způsobem jako tvorba fondu oprav.

určení tvaru, rozměru, hranic nemovitosti a katastrálního území.

technický podklad a neoddělitelná součást listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy.

název pro podílové spoluvlastnictví, kdy každý ze spoluvlastníků má podíl na celé nemovitosti (např. 1 z každého bytu, nebytového prostoru, společných částí domu, z každé “molekuly“ domu vlastní 1/4) nejčastěji vzniká tento typ podílového spoluvlastnictví děděním, či u majetku získaného v restituci

jméno, rodné číslo, trvalé bydliště.

– kolaudovaná stavba – číslo popisné, postavená na parcele číslo: …, o výměře … m, zapsaná na listu vlastnictví číslo …, katastrální území …, vedené u Katastrálního úřadu (např. Praha-město, Praha-západ, Nymburk atd.) – pozemek – číslo parcelní, výměra parcely v m, způsob využití (orná půda, zastavěná plocha, zahrada, hřiště, atd.), zapsaná na listu vlastnictví číslo: …, katastrální území …, vedené u Katastrálního úřadu (např. Praha-město, Praha-západ, Nymburk atd.)

název, sídlo, identifikační číslo (dříve IČO, nyní IČ).

je veřejnou listinou pro porovnání zápisu a zákresu stejné nemovitosti (nebo skupiny skupinou parcel vedených v katastru nemovitostí). Není-li ztotožnění parcel možné, identifikaci nelze provést bez vytyčení hranice pozemku v terénu a bez vyhotovení geometrického plánu.

je souhrnné označení pro zastavěné plochy obcí, popřípadě pro zastavěné plochy a plochy určené k zástavbě. Intravilánem se někdy rozumí část území obce (resp. jejího katastrálního území), která je z větší části zastavěna. Zahrnuje samotné zastavěné plochy a k nim přiléhající plochy – zahrady, pozemní komunikace, soukromou a veřejnou zeleň, toky a vodní plochy. V takovém případě je hranice mezi intravilánem a extravilánem obvykle vedena po společném vnějším obvodu zastavěných a přiléhajících ploch. Do intravilánu obvykle nejsou zahrnovány osamělé budovy, menší osady, osamocené průmyslové a zemědělské budovy či areály. Intravilán zpravidla vyplňuje střed katastrálního území dané obce, extravilán pak zbytek, většinou po obvodu katastrální hranice.Termín „intravilán“ je používán zejména v architektuře, geodézii a územním plánování.

potrubní a kabelové energetické nebo spojovací vedení (elektrické kabely, telefonní kabely, vodovodní, kanalizační, plynové potrubí apod.).

název pro koupelnu a WC v panelovém domě. V panelovém domě jsou všechny koupelny a WC nad sebou v návaznosti na vertikální přívody vody a odpadní vedení a tvoří tedy jádra bytů. Nejčastější provedení jádra v panelovém domě je z umakartových desek, méně často z hobry či naštukovaných panelů.

osoba, která je oprávněna z práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí.

nominální částka poskytnutého úvěru.

soubor údajů o nemovitostech, obsahující jejich soupis a popis, geometrické a polohové určení. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Předmětem katastru nemovitostí jsou pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, vybrané stavby spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.

polohopisná mapa velkého měřítka (do 1:5 000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Budovy se v katastrální mapě zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu, pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic a označují se parcelními čísly. Katastrální mapy jsou vyhotovené buď v dekadickém měřítku nebo digitálně.

místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí.

rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, že objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy, a že povoluje jeho užívání pro účel, pro který je kolaudován.

činnost, při které se uspořádají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, a dále se pozemky prostorově a funkčně upravují, slučují nebo dělí. Zabezpečuje se přístupnost k pozemkům a vytvářejí se podmínky k ochraně půdního fondu, zvelebení krajiny, zúrodnění, hospodaření a ke zvýšení ekologické stability.

obraz katastrální mapy pořízený ručně, reprograficky nebo počítačově, jež je veřejnou listinou.

smlouva mezi prodávajícím a kupujícím za účelem koupě. Musí mít u nemovitostí písemnou formu a musí obsahovat identifikaci prodávajícího, kupujícího, předmět koupě a kupní cenu.

kvalita výměry je číselný kód, kterým je v souboru popisných informací v katastru nemovitostí označován způsob určení výměry parcely. Kód 2 - výměra parcely je určena ze souřadnic v S-JTSK Kód 1 - výměra parcely je určena jiným číselným systémem Kód 0 - výměra parcely je určena graficky

veřejná listina, vydaná katastrálním úřadem, která osvědčuje (vedle kupní smlouvy) vlastnictví k nemovitosti. Na této listině jsou zapsány údaje např. katastrální území, část obce, katastrální úřad, vlastník nemovitosti, číslo popisné popř. evidenční stavby, parcelní číslo pozemku, druh pozemku atd. Jsou zde i další údaje důležité pro vlastnictví nemovitosti, zejména o věcných břemenech a dalších omezeních vlastnických práv a o nabývacích titulech k nemovitosti.

název pro podlaží mezi přízemím a 1.patrem.

název pro byt ve dvou a více úrovních.

listina, na základě které osoba nabyla vlastnické právo k nemovitosti (kupní smlouva, smlouva o převodu, dědická smlouva, darovací smlouva atd.)

smlouva, kterou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji ve sjednané době užíval.

žádost prodávajícího a kupujícího, převádějícího a nabyvatele, směřovaná katastrálnímu úřadu, aby na základě uzavřené smlouvy zahájil řízení o povolení zápisu vkladu práva do katastru nemovitostí.

místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu.

místnost či soubor místností kolaudovaný jako nebytový prostor, určený k jinému využití než pro potřeby bydlení, pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele , jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem nebo vykonatelným exekutorským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků (zdroj: § 36 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách).

pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem (Občanský zákoník). Předmětem katastru nemovitostí jsou všechny pozemky, vybrané nadzemní budovy spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.

- jmenovitou hodnotou - které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá - nákladovým způsobem - vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění - porovnávacím způsobem - který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci - sjednanou cenou - cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen - účetní hodnotou - vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví - výnosovým způsobem - vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry).

odhadce provádí například expertní, odhadní či odbornou činnost po domluvě s fyzickou či právnickou osobou pro různé účely. Jednoznačně odhadce není způsobilý provádět znalecké posudky.

ohraničení pozemku a celkový obraz, který je geometricky a polohově vymezen a označen parcelním číslem.

Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří.

Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří. Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou.

- obytná - podlahová plocha obytných místností. - podlahová - bytu nebo nebytového prostoru je součet všech plošných výměr podlah jednotlivých místností a prostor tvořících příslušenství bytu nebo nebytového prostoru. - podlahová plocha bytu - se měří v m2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. - podlahová plocha nebytového prostoru - se měří v m2 a nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků. - podlaží - a) zastavěná plocha jednotlivých podlaží, přitom z plochy podzemního nebo technického podlaží a z plochy podkroví se počítá jen 80 % skutečné výměry, b) podlahová plocha všech prostor podzemního podlaží, pokud je menší než prvního nadzemního podlaží v případě, kdy nelze zjistit jeho skutečnou zastavěnou plochu, c) podlahová plocha všech místností podkroví, pokud je pouze v části plochy půdního prostoru, snížená o 20 %. Do plochy podlaží se nezapočítává plocha příslušenství, pokud je mimo objekt, a plocha vedlejších staveb (dřevník, kolna, garáž apod.), které nejsou s rodinným domkem provozně propojeny. - průměrná zastavěná plocha podlaží - součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží. - zastavěná plocha podlaží - plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny. Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně. - zastavěná plocha nadzemní části stavby - plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. - zastavěná plocha podzemní části stavby - plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají. - zastavěná plocha rekreační chaty - celková zastavěná plocha budovy včetně verandy, avšak bez příslušenství, pokud je mimo budovu, a bez vedlejších staveb (dřevník, kolna na nářadí apod.). - zastavěná plocha stavby - plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

zapsané právní vztahy a další práva uvedená na listu vlastnictví jsou dotčeny změnou právních vztahů, jsou vyznačeny písmenem "P" před označením nemovitosti v oddíle BLV.

více vlastníků nemovitosti, kde každý z nich má ideální podíl.

na základě podnájemní smlouvy a se souhlasem pronajímatele nájemce přenechává za úplatu podnájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. družstevní byt).

u hypotéčních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření peněžní ústav vyžaduje kromě zástavy nemovitosti ve prospěch peněžního ústavu i její samostatné pojištění.

• část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží, nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží, u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení, u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.
• je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.
• nadzemní - (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).
• podzemní - každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží. - podzemní - (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).
• průměrná výška - vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.
• světlá výška - svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu sešikmení.
• výška - vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m. V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu. Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.
• výška (podkroví bez stropu) - vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem sešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

způsobilost mít práva a povinnosti.

proces převodu státního majetku na soukromý, často formou prodeje.

• kuchyně do 12 m podlahové plochy, záchod, koupelna, spíž, předsíň, sklep, prádelna, vestavěná garáž atd.
• drobné hospodářské - především drobné stavby, které slouží osobní potřebě (např. dřevník na palivo, kolna na nářadí apod.) a zemědělské stavby.
• příslušenství hospodářství - zásoby, kusy dobytka, stroje, nástroje a nářadí potřebné k dalšímu řádnému provozování hospodářství
• stavby - jsou zejména venkovní úpravy, studny a vedlejší stavby sloužící výhradně společnému užívání.

jednostranný právní úkon vlastníka domu, vložený do katastru nemovitostí, kterým se v domě vyčleňují jednotky podle zák. č. 72/1994 Sb (zákon o vlastnictví bytů).

na základě nájemní smlouvy pronajímatel přenechává za úplatu nájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. byt v osobním vlastnictví).

• nebytový prostor - místnost nebo soubor místností včetně příslušenství určených k jiným účelům než k bydlení, se oceňuje včetně podílu na společných částech domu, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, jakož i včetně podílu na příslušenství domu a stavbách vedlejších včetně jejich příslušenství určených pro společné užívání; nebytovým prostorem nejsou příslušenství bytu ani společné části domu.
• obestavěný prostor pro výpočet náhrady za vyvlastnění - základní obestavěný prostor ohraničený dole spodní úrovní obvodového zdiva základového, nahoře vnějšími plochami střech, po stranách vnějšími plochami stěn budovy.
• obestavěný prostor stavby - se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.
• obestavěný prostor stavby spodní - ohraničen po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek; zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem; dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m; nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.
• obestavěný prostor stavby vrchní - ohraničen po stranách vnějšími plochami staveb; dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP; v případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy 1. NP, není-li tato měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží; nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.
• obestavěný prostor stavebních objektů (žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně) - obestavěný prostor je ohraničen po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m, dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m, nahoře vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m - u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části, a u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.
• obestavěný prostor zastřešení (včetně podkroví u střech sklonitých, bez ohledu na jejich tvar) - vypočte se vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

půda využívaná k nezemědělským účelům, svým složením nevhodná k obdělávání (lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy).

půda určená k zemědělskému obdělávání.

stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 360 m a se zastavěnou plochou maximálně 80 m, včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví.

rezervační smlouva je právním institutem, který není v žádném právním předpise přímo typově určen. Obvykle se rezervační smlouva při koupi nemovitosti uzavírá jako smlouva nepojmenovaná podle § 51 občanského zákoníku. Rezervační smlouvou si kupující zajišťuje, že prodávající nebo spíše realitní kancelář či developer, tedy obecně prodávající, nebude po určitou dobu jednat o převodu nemovitosti s jiným nájemcem, než právě s druhým účastníkem této smlouvy. Rezervační smlouva musí být uzavřena vždy písemně. Ověřené podpisy se nevyžadují.

smlouva mezi převádějícím a nabyvatelem za účelem převodu, nabytí. Musí mít pro nemovitosti písemnou formu a musí obsahovat identifikaci převádějícího, nabyvatele a předmět převodu. Používá se např. ve formě dohody u převodu práv a povinností spojených se členstvím v družstvu a právu nájmu k bytu nebo i smlouvy o bezúplatném převodu (kupní smlouva musí obsahovat kupní cenu).

obraz katastrální mapy pořízený ručně, reprograficky nebo počítačově, jež je veřejnou listinou.

Mezi společné části domu patří zejména: veškeré svislé rozvody,vody,odpadu,plynu,elektrické energie,STA,obvodový plášť budovy,fasáda,střecha,další společné prostory - chodby,schodiště,sklepní prostory,sušárna,mandlovna,prádelna.

Smlouva o smlouvě budoucí kupní se používá především za situace, kdy osoba mající zájem o koupi nemovitosti bude potřebovat zajistit finanční prostředky určené k nákupu nemovitosti pomocí hypotečního úvěru či jiného finančního produktu. Většina bank a stavebních spořitelen v ČR akceptuje smlouvu o smlouvě budoucí kupní jako jeden z dokumentů dokazující účelovost použití úvěru.

Úprava společného vlastnictví manželů zahrnuta v občanském zákoníku od 1. 8. 1998. Nahradila bezpodílové spoluvlastnictví manželů manželů platné od 1. 4. 1964 do 31. 7. 1998.

a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jednoho z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrem manželů, který převzal jeden z nich bez souhlasu druhého (zdroj: § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník).

• inženýrská a speciální pozemní - stavba dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru.
• stavba v soukromém vlastnictví - stavba ve vlastnictví občana a soukromé právnické osoby s výjimkou staveb vyjmenovaných v § 2-7 této vyhlášky.
• vedlejší - stavba, která tvoří příslušenství stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m2. Vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata.

nezastavěný pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, který byl vydaným územním rozhodnutím určen k zastavění; §32 zákona č. 50/1976 sb. je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění; dále pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, v druhu pozemku ostatní plochy - staveniště nebo ostatní plochy, který je již zastavěn, a v druhu pozemku zahrady a ostatní plochy, který tvoří jednotný funkční celek se stavbou a pozemkem evidovaným v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří za účelem jejich společného využití a jsou ve vlastnictví stejného subjektu; dále plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastru nemovitostí.

tržní ocenění je odborné dílo zpracované znalcem nebo jinou osobou vlastnící oprávnění podle Živnostenského zákona, jehož hlavním účelem je stanovení tržní hodnoty majetku k určitému datu. Znalecký posudek může mít formu tržního ocenění, ale nikoliv naopak. Je potřebné především pro stanovení orientační ceny majetku při sjednávání prodejních cen nebo zjištění hodnoty pro účely zástavy. Tržní ocenění neobsahuje tzv.znaleckou doložku.

stavebním zákonem určená dokumentace o území obce nebo území velkého územního celku určená k správě a rozvoji území.

rozhodnutí stavebního úřadu v územním řízení podle stavebního zákona.

správní řízení ve kterém stavební úřad rozhoduje o využití území nebo o umístění stavby nebo o chráněném území nebo ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře nebo o dělení nebo scelení pozemků.

• představuje soubor právních norem, které věcně právně omezují vlastníka nemovité věci (stavby či pozemku) ve prospěch jiného subjektu tak, že je povinen něco konat nebo něco strpět nebo něčeho se zdržet.
• spojené s konkrétní osobu - zaniká spolu se smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby.
• spojené s věcí - věcné břemeno trvá bez ohledu na případnou změnu vlastníka nemovitosti.
• s povinností konat - např. poskytovat bezplatné bydlení, dávat každoročně původnímu vlastníkovi část úrody ze zahrady.
• s povinností strpět - např. strpět chov drůbeže, čerpání vody ze studny, jízdu a přechod přes vlastní pozemek.
• s povinností zdržet se - např. neprodat nemovitost po dobu života původního vlastníka, zdržet se výstavby plotu kolem vlastního pozemku, nevysazovat stromy na části pozemku.
• vznik - písemnou smlouvu, ze závěti, dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu (stavební úřad, soud, pozemkový úřad), ze zákona, výkonem práva (vydržení).
• zánik - nastává buď písemnou smlouvou, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.
• zřízená bezúplatně.
• zřízená za úplatu - může jít o jednorázovou úplatu nebo úplatu v opakovaných částkách.

stavba, která tvoří příslušenství §121 občanského zákoníku,stavby hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m; vedlejší stavbou není garáž a zahrádkářská chata.

druh zápisu práva k nemovitosti, na základě rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí.

je plošný obsah průmětu hranic pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách. Výměra parcely není závazným údajem katastru nemovitostí pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí a její velikost vyplývá z geometrického určení pozemku. Zpřesněním výměry parcely nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. Výměra parcely se určuje na celé čtvereční metry a povoleným násobkem je hektar.

pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí jsou parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název katastrálního území a geometrické určení katastrálního území.

záznam je druh zápisu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, které vzniklo, změnilo se nebo zaniklo zejména ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydražením, přírůstkem a zpracováním, a to na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy.

je to stavba určená k individuální rekreaci s obestavěným prostorem maximálně 110 m a zastavěnou plochou maximálně 25 m včetně verand, vstupů a podsklepených teras; může být podsklepená a mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví.

je evidence zemědělských a lesních pozemků ve vlastnictví osob, jejichž hranice v terénu nejsou znatelné, protože tyto pozemky byly např. sloučeny do velkých půdních celků. Tato evidence je vedena v rámci katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem s využitím dokumentace bývalého pozemkového katastru, pozemkové knihy, přídělového řízení atd.

odborná zpráva podaná znalcem či znaleckým ústavem, která může doplňovat znalecký posudek nebo může být samostatným dílem s obdobným rozsahem jako znalecký posudek.

odborné dílo podané znalcem nebo znaleckým ústavem, které splňuje náležitosti posudku a stanovuje hodnotu oceňovaného majetku podle požadavků zákona o oceňování majetku nebo podle požadavků soudu. Úkolem znaleckého posudku však nemusí být jen stanovení hodnoty majetku, ale rovněž odborné odpovědi na otázky zadavatele. Zpracovatel však musí vždy respektovat ustanovení Zákona o oceňování majetku a musí mít příslušné znalecké oprávnění. Každý znalecký posudek musí obsahovat i znaleckou doložku, ve které je popsán rozsah oprávnění znalce, identifikace jeho jmenování znalcem a číslo znaleckého posudku či znalecké zprávy, pod kterým je posudek zapsán ve znaleckém deníku.

právnická osoba s obdobnými oprávněními jako soudní znalec. Znalecké ústavy jsou jmenovány Ministerstvem spravedlnosti ČR a jsou publikovány v Ústředním věstníku ČR. Seznam znaleckých ústavů vede Ministerstvo spravedlnosti. Některé právnické osoby jsou znaleckými ústavy tzv. "ze zákona" - například Kriminalistický ústav, Ústav soudního inženýrství, Výzkumné ústavy apod.

zprostředkovatelská smlouva je využívána, když jedinec potřebuje pomoci s prodejem věci - může být uzavřena např. s realitní kanceláří, když chcete prodat nemovitost.

popis, kterým se v katastru nemovitostí vyjadřuje u jednotlivých nemovitostí ochrana (přírodní léčebné lázně, léčivé zdroje, památkově chráněné nemovitosti, památkové zóny, pozemky určené k plnění funkce lesa, vodní díla a vodní zdroje atd.).

popis, kterým se v katastru nemovitostí vyjadřuje podrobnější způsob využívání jednotlivých druhů pozemků, budov a jednotek.

zemřelá osoba, jež zanechala majetek, který se v rámci dědického řízení dědí.

schopnost plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předpokládané údržby a oprav; číselně se vyjadřuje např. technickým životem s předepsanou pravděpodobností, středním technickým životem nebo střední dobou používání. Mezním stavem se rozumí stav objektu, ve kterém musí být další využití objektu přerušeno pro neodstranitelné porušení bezpečnostních požadavků, neodstranitelné překročení předepsaných mezí stanovených parametrů, neodstranitelné snížení efektivnosti provozu pod přístupnou hodnotu nebo nutnost provedení generální opravy.